Kristen pro Variety

10. května 2016 v 19:10 | Ajjinka |  Rozhovory

O překlad nového rozhovoru pro Variety byl velký zájem, takže tady je. Jde vážně o moc hezký rozhovor, který stojí za přečtení. Docela mi tohle překládání chybělo. Kristen mluví o svých filmech, režírování, Twilight, Snow White and the Huntsman nebo o definování sebe sama. Co na rozhovor říkáte vy? Napište pod článek! Enjoy!

PS: Neměla jsem sílu to po sobě číst, tak vás prosím o ignoraci případných chyb, hehe :D

Kristen Stewart přijíždí do do francouzské restaurace v Los Felis bez doprovodu - bez publicistky, bez bodyguarda. Je incognito, s čepicí staženou nízko do čela, rukama v kapsách, holé paže pokryté tetováním. Vypadajíc jako každý jiný hipster zdraví číšníka uvolněným: "Jak je, kámo?" ("kámo" a "kurva" jsou její dvě oblíbená slova) a objedná si sklenici šampaňského se sklenicí ledu. Jak mluví o svém životě, dopřává si občas doušek a nechává kostky ledu, jednu po druhé, rozpouštět v šampusu.


V šestadvaceti je Stewart uprostřed převytváření své kariéry. Po tom, co v sedmnásti získala slávu v young-adult sérii Twilight, nemohla opustit svůj dům, aniž by ji blesky fotoaparátů nepronásledovaly na každém kroku. Veřejnost začala být posedlá jejím tehdejším vztahem s hereckým kolegou Robertem Pattinsonem a její jméno se objevovalo na horních příčkách filmovými studii žádaných hereček. Ale od té doby, co v roce 2012 odložila Bellu Swanovou, se k obrovským filmům otočila zády. Místo toho si vybírala z charakterních rolí - třeba jako roli dcery ve Still Alice nebo roli asistentky celebrity ve filmu Sils Maria Oliviera Assayase, za kterou minulý rok získala Césara.

"Nevybojovala jsem si nějakou cestu," říká Stewart o jejích po-Twilight letech. "Nebojovala jsem tvrdě, abych byla brána vážně. I když mě Twilight sága pro mnohé lidi silným způsobem definovala, pro mě to nebylo něco, před čím jsem musela utéct. Byla to prostě dlouhá zkušenost na filmu, který jsem měla ráda."

Pět blockbusterů, které byly natočené podle předlohy Stephenie Meyer, vydělalo po světě přes 3,3 miliardy dolarů, ale zároveň zničilo soukromí Stewart. Během dvacetičtyř hodin se z ní stala nejsledovanější mladá herečka. "Každý, koho potkám, mě už zná," říká. "Je to zvláštní."


V roce 2012 byly pořízeny fotky, na kterých byla s tehdy ženatým režisérem Rupertem Sandersem, se kterým spolupracovala na Snow White and the Huntsman. Stewart vydala veřejnou omluvu - extrémní moment pro herečku, která o svém soukromém životě obvykle mlčí. Stewart, která o této příhodě referuje jako o "skandálu", věří, že má společnost zálibu ve strhávání žen na dno.

"Ženy se navzájem tak strašně odsuzují," říká. "Je to vrozené, instinktní, posraný, animální." Ale záře reflektorů ji od hraní neodradila. "Bylo to něco nepříjemnýho," říká o stinné stránce slávy. "Jak mě můžete nesnášet, když jste mě ani nikdy nepotkali?"

Po tom, co si po premiéře posledního Twilight filmu vzala na 18 měsíců volno - "byla jsem příliš vystavená," říká - se Stewart vrátila k natáčení filmů v plné síle. Její resumé je nyní plné zvláštních a experimentálních nezávislých filmů, díky kterým pravidelně cestuje do Cannes. Rok 2016 začala premiérou na Sundance s filmem Certain Women, ve kterém hraje učitelku dospělých, která má hořkosladký vztah se studentkou (Lily Gladstone). Hlavní roli si zahrála v Equals Drakea Dorema, futuristické romanci, která měla premiéru v Benátkách a do kin se dostane 15. července. Nedávno dokončila roli klíčové postavy sestry rozpolceného hrdiny irácké války ve snímku Billy Lynn's Long Halftime Walk, který režíroval Ang Lee.


A tento týden má na filmovém festivalu v Cannes dva filmy. Komedii Woodyho Allena Café Society, která festival slavnostně otevře, a Personal Shopper Oliviera Assayase, což je tajemný duchařský příběh, ve kterém se Stewart ukáže v každé scéně. "Hrála to, co jsem napsal já, ale dostala to do jiného rozměru," říká Assayas. "To je ta nejvzrušující věc, které můžete být svědkem."

Stewart vyrostla v Los Angeles a k hraní se dostala díky své rodině. Její máma, Jules Mann-Stewart, měla kariéru jako vedoucí skriptka. Její táta, John Stewart, je stage manažerem, který pracoval například na před-show letošních Oscarů. Po osmé třídě, kdy její kariéra nabrala na obrátkách, přestala chodit do veřejné školy a byla vyučována doma.

"Její rodiče jsou normální lidi od filmu," říká Jodie Foster, která s jedenáctiletou Stewart hrála v Panic Room. "Takový byl Kristenin přístup ke hraní - byla to práce." I tehdy viděla Foster ve Stewart známé kvality. "Vím, že tohle zní, jako bych se měla příliš ráda," říká. "Ale jako dítě mi mě hodně připomínala. Užívala si radostí dítěte, ale jako bych zároveň byla s dospělákem."


Stewart slyšela říkat lidi, že se straní. Přiznává, že je na červených kobercích stále nervózní, což je důvod, proč na nich občas vypadá bezmocně. "To bouřlivé vyrůstání, kterým jsem si před zraky všech prošla, bylo úžasný," říká. "Pro někoho, kdo je super citlivý a opatrný, je červený koberec ideální místo, kam ho vrazit, protože pak jste jako: "Zatracený bože. Teď musím být ve zkurveným skákacím hradě, postavit se a říct: 'Ne, zasloužím si tady být.'."

Má pěkné vzpomínky na natáčení prvního Twilight filmu, který jí změnil život. Ale přiznává, že pokračování musela být hotová hodně rychle. "V těch dalších filmech jsme se snažili uspokojit něco méně specifickýho," říká. "Byl tam strach, který byl také důvodem, proč jsme tam byli. Nebyla tam soudružnost. Myslím, že dopadly dobře, protože v nich byla pořád individuální vášeň. Jsou trochu kostrbaté - ale snaží se."

Natočila po Twilight jeden studiový film: v roce 2012 Snow White and the Huntsman, který celosvětově vydělal 400 milionů. Ale když přišel čas na pokračování, Universal ji zpátky nepřizval. Takhle zpětně je ráda. Minulý měsíc The Huntsman: Winter's War, originální přívěh s Chrisem Hemsworthem, v ziscích propadl. "Četla jsem pár scénářů k pokračování," vzpomíná Stewart. "Žádný nebyl dobrý. Žádný by nedostal zelenou. Měla jsem schůzku s lidmi z Universal, kde jsme se bavili, kam by se příběh mohl ubírat. Možná do toho Chris byl víc zapálení. Já vlastně kurva nevím."

Trvá na tom, že její vztah se Sandersem neměl s rozhodováním Universalu co dělat. "Nevykopli mě z toho filmu, protože jsem se dostala do problémů," říká. "Měsíce po tom jsme mluvili o něčem, co by mohlo fungovat, ale nic z toho nevzešlo."

Stewart se o pokračování dočetla až v oficiální tiskové zprávě. "Byla jsem jako: 'OK, dobře.'," říká se smíchem. "Dlouho jsme spolu nemluvili, ale netušila jsem, že se naše cesty rozešly." Studio ji kontaktovalo s tím, jestli by si ve filmu nezhrála jako Sněhurka cameo. Řekla jim: "Asi to prostě nechám být. Vážně jsem z pokračování byla nadšená, ale..." S úšklebkem dodává: "Takže teď jsem jako... 'Díky bohu.'" (Universal toto odmítl komentovat.)

I když se věnuje nezávislým filmům, blockbusterům se nebrání. "Jsem dítě z Údolí Los Angeles," říká. "Miluju velké filmy, které všichni vidí, a nemůžu se dočkat, až ta příležitost dostat to na prdel přijde. Musí to být se správnými lidmi a ve správný čas."

Café Society je první film, na který Stewart od Twilight musela dělat konkurz. Myslela si, že ho pokazila. "Mám takovou tvrdou energii a ona (Vonnie) je pravým opakem," říká Stewart o její filmové postavě. Film, který se odehrává ve třicátých letech, se soustředí na dva muže - hollywoodského agenta (Steve Carell) a jeho synovce (Jesse Eisenberg), kteří soupeří o náklonnost krásné sekretářky (Kristen).


Allen neměl zájem o rozmazlování jeho hvězdy. Ve skutečnosti zesměšňoval způsob, jakým se nosila během záběrů. "Řekl jsem jí, že chodí jako náhradní baseballový nadhazovač, který se právě rozvičil v bullpenu," říká Allen. Ale na kameře Stewart skvěle zvládla lehkost její postavy a promítla do ní klíčovou zranitelnost. "Kdyby byl rok 1944 nebo 1935, byla by jednou z těch k umření krásných filmových hvězd," tvrdí Allen, který přeskočil Twilight a prohlédl si Stewart v Adventurelandu z roku 2009. "Byla by v panteonu klasických hereček jako Rita Hoyworth nebo Elizabeth Taylor."

Stewart má také vyprávění o práci s Allenem. "Je tak cool," říká. "Ví, jak napodobit sám sebe a zasmát se tomu." Dodává, že po osmihodinovém natáčecím dni: "Vždycky se nás ptal, co jsme po práci dělali." Od režiséra obdržela dvě napomenutí: "To mi přišlo falešný" a "Zryhli, usínám.". Nakonec ale použil ty pomalejší záběry. "Snaží se vás přesvědčit, že nic nevnímá," říká. "Jste pak jako: 'Kurva, děláme ten jediný ne-Woody-Allenský film Woodyho Allena?'. Ale nakonec si myslím, že jsme vytvořili snímek v jeho osobitém stylu."

Stewart přiznává, že měla zpočátku obavy o spolupráci s Allenem. Věděla o obvinění ze sexuálního zneužívání, které napsala v otevřeném dopisu New York Times jeho dcera Dylan Farrow. Po tom, co byla obsazena, si o tom Stewart povídala s Eisenbergem.

"Byla jsem jako: 'Co myslíš? Neznáme žádné z těch zúčastněných lidí. Beru takové věci osobně a to by bylo zlý.' Bavili jsme se o tom s Jessem. Kdybychom brali vážně všechny sračky, které se o nás napsaly, naše životy by byly v koncích," říká. "Tvorba filmu s tímhle neměla nic společného, pro mě a Jesseho byla velmi přínosná."

Eisenberg říká, že si na tuto konverzaci nevzpomíná, ale je prý ohromen tím, jak Stewart zvládla svoji slávu. "Kdybych se stal prezidentem Spojených států, měl bych jen matnou představu o tom, jakým přezkoumáváním si prochází ona," říká. "Zajímají se o mě přesně tři lidi; jsem s nimi příbuzný. Ji pronásledují helikoptéry."


Filozofií Stewart je odrážet otázky týkající se jejího osobního života. "Když jsem randila s chlapem, nikdy jsem nikým o svých vztazích nemluvila," říká. "Teď to cítím stejně." Nepoužívá termín "přítelkyně", i když byla vyfotografována s ženami, se kterými podle všeho chodila. "Vůbec nic nekrývám," říká. "A jsem velmi očividně..." Poslední slovo nedořekne.

Stewart tvrdí, že ji inspiruje způsob, jakým mladí nahlíží na lásku, aniž by ji musela pojmenovávat. "Je tu pochopení, které se opravdu rozšířilo a je super," říká. "Nemusíte hned vědět, jak se definovat." Stewart se tak dřív necítila, ale teď přijala tenhle náhled na věc. "Musela jsem mít nějaké odpovědi o tom, kdo jsem. Cítila jsem takovou podivnou zodpovědnost, protože jsem nechtěla vypadat zbaběle. Ale nic se nezdálo vhodný. Takže jsem byla jako: 'Kurva, jak tohle definuju?'. Nebudu to definovat. Plus - nechtěla jsem si zahrávat s ostatními lidmi," říká a poukazuje k teenagerům, kteří se potýkají s jejich sexualitou. "Nechtěla jsem být příklad jako: Je to lehký jak facka. Nechci, aby to vypadalo, že bylo hloupý, když si se svou sexualitou lámali hlavu."

Tvrdí, že chce být zastáncem LBGT komunity (komunita lesbiček, bisexuálů, gayů a transgender osob). "Přijde mi tohle hnutí tak důležité, že chci být jeho součástí," říká, aniž by použila slovo "gay". (Když se reportét zeptal, jestli může svou orientaci potvrdit, zavtipkovala: "Jako proto, abyste to mohli vytisknout?"). "Nejsem nic definované, to je základ toho, co teď jsem," tvrdí. "Pokud to nechápete, nemám na vás čas."

Udělala rozhodnutí, že se bude na veřejnosti objevovat s přítelkyněmi - před paparazzi -, protože je v pohodě s tím, že budou fotky zveřejněny. "Je to pro mě hodně důležité," říká o tom, že ji mladí fanoušci vidí spolu. "I když chci ochránit sama sebe, není to o skrývání se. Jakmile kolem sebe začnete stavět tolika zdí, nakonec přes ně sami neuvidíte, takže se začnete izolovat neupřímným způsobem. Rozhodně jsem našla místo, kde se cítím pohodlně. Za to si ale zásluhu neberu." Říká, že časy se změnily. Její publisticka se ani nemusí ptát, jak otázky rozhovorů zvládne. "Věci se v tomhle směru skutečně skvěle změnily. Užívám si ty výhody."



Tohle bude její třetí cesta na jih Francie, kde je zbožňována fanoušky a tiskem. Poprvé do Cannes dorazila v roce 2012 s On the Road a za dva roky se vrátila se Sils Maria. Vzpomíná na svou účast na cenách César, o kterých přesně nevěděla, o čem jsou. "Je to kurevsky velká věc," tvrdí. Na rozdíl od Oscarů zde nejsou omezovány děkovné proslovy, takže show trvala hodiny a hodiny. Také byla celá ve francouzštině, kterou Stewart nemluví.

Její co-star Juliette Binoche ji varovala, že nikdy na podium zavolána nebude - ale stala se z ní první americká herečka, která cenu César získala. Měla pohotovostní plán pro děkovnou řeč. "Kdybych vyhrála, šla bych nahoru, řekla 'Omlouvám se, nemluvím francouzsky' ve francouzštině a poděkovala bych Olivierovi a Juliette, což jsem asi udělala. Možná?" Ceny neskončily před jednou ráno, kvůli protahovaným poděkování. "Na zkurvenou večeři jsem se dostala ve tři ráno," říká. "Usínala jsem."

Po Cannes bude mít Stewart konečně nějaký čas. Nevezme žádnou roli, dokud nezrežíruje její krátkometrážní snímek, který před pár lety napsala - nelineární příběh s pouze jedním hercem. Stejně jako Foster chce zkusit kariéru režisérky.

"Vyrostla jsem na natáčecím place, a než jsem se stala herečkou, strašně jsem chtěla být součástí toho citu, kdy všichni ten poklad (film, projekt) střeží. Všichni kvůli tomu pocitu dělali hlouposti, pracovali příliš mnoho hodin a obětovali své životy, aby mohli něco prozkoumat. Cítila jsem tu ochranu pokladu (filmu) a vím, že existuje. Strašně moc chci být za ni zodpovědná."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Marcelle Marcelle | 10. května 2016 v 19:30 | Reagovat

Ajjinko, moc ti děkuji za zážitek, Kristen je báječná a ty samozřejmě taky. ;-)  ;-)  ;-)

2 Hannah Hannah | 10. května 2016 v 20:49 | Reagovat

Děkuju za překlad. Tenhle článek o ní je asi nejlepší jaký jsem kdy četla. Je v něm hodně otevřená na její poměry. A přeju ji hodně štěstí

3 Ssdb Ssdb | 11. května 2016 v 16:07 | Reagovat

Mne sa paci aka je kristen je viac uprimnejsia ako kedy si

4 Ellí Ellí | Web | 17. května 2016 v 21:59 | Reagovat

Děkuju moc za překlad, je to přece jen fajn pro lenochy jako jsem já, nemuset se namáhat s angličtinou a najít tady všechno hezky po kupě :-). Tenhle rozhovor se mi vážně moc líbí, je super, jak otevřeně se Kristen vyjadřovala, miluju číst si její názory a odpovědi, je to vždy hrozně zajímavé, inspirující, fascinující :-).

5 PeterDwelt PeterDwelt | E-mail | Web | 22. srpna 2017 v 15:36 | Reagovat

“Adoro viaggiare in Segway”. Il modo migliore per cadere in amore con Verona in nessun tempo!
Quando si dispone di un breve tempo a coprire una citta, questo e un ottimo modo per farlo. Mi e piaciuto molto il nostro tour e guida. L'audio e stato un po' difficile, ma la guida li ha tenuti lavorando. Quando il suo caldo, questo e un ottimo modo per andare in giro e stare un po' fredda. Verona e una citta facile accesso per segway intorno. Abbiamo visto tutti i principali siti e ci hanno dato una buona sensazione per il layout della citta. Siamo stati in grado di tornare a pochi posti il giorno successivo per un po' di tempo.

https://www.regiondo.it/segway-historic-tour-in-verona

<b>Book Now</b> ''' http://segwayverona.com/

https://eu5.bookingkit.de/onPage/detail?e=2202759fc95947e409b3435a7ae87161&preview=true&lang=it

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama